V archivních pramenech je záznam o založení Místního odboru Národní jednoty severočeské v Proboštově, dne 2. 8. 1890. Na ustavující schůzi byl zvolen výbor a současně byli přijímáni noví členové. Od pana knihvedoucího z pivovaru byl doručen sud piva, které se má vypít při valné hromadě. Obnos za vypité pivo měl každý přítomný člen panu hostinskému zapravit, neboť byl určen pro místní knihovnu. Ustaven byl knihovník, hostinský Václav Čermák. Skříň s knihami byla přenesena do jeho místnosti. Zvolen byl také režisér František Barták jako ředitel zábav. Jeho úkolem bylo zajišťovat, aby finanční výtěžek z ochotnických představení, koncertů a zábav byl využit pro další spolkovou kulturu. Členové odhlasovali odebírání časopisu Česká stráž a sešitové vydávání Starých pověstí českých. Schválili rovněž svázání tehdy běžně používaných brožovaných knih. Josef Kalous daroval knihovně devět knih, Karel Procházka dvě knihy.

O dva roky později vznikla ve spolku první myšlenka založení české školy, neboť v obci z celkového počtu 74 českých dětí navštěvovalo 48 dětí českou školu v Teplicích.(Česká škola byla postavena roku 1907.) Knihovníkem se stal v roce 1895 Antonín Moravec, to už spolek vlastnil 47 knih a od Ústředního výboru Národní jednoty severočeské obdržel novou knihovnu spolu s 95 dalšími knihami. Od roku 1898 spolek předplácel také časopis Český sever. Spolkovým místem se stal hostinec u Švýcarska, knihovníkem František Nikl a po roce 1902 Václav Rousík.

V kronice české obecné školy z roku 1925-26 je připomínán místní sbor osvětový pořádající přednášky k výročí Komenského, Palackého a Husa, připomínající i Svatováclavské tisíciletí. Jeho členy byli učitelé obecné školy a místní Sokolové. Učitelská knihovna v tomto čase obsahuje 287 knih, žákovská 211 knih: " Čte se hojně, 13-14 knih na žáka".

Po roce 1938, po záboru Sudet a zrušení české školy zachránila některé z knih české školní knihovny paní Madla Pospíšilová. Během válečných let v tajnosti přenášela u sebe uložené knihy českým lidem k výpůjčkám domů. České časopisy i knihy pro děti vozil z Protektorátu a místním Čechům prodával trnovanský papírník a knihkupec. (Z vyprávění pamětnice Anny Houškové.)

Po osvobození roku 1945 sídlila obecní knihovna v přízemí domku v ulici kpt. Jaroše. Obětavou knihovnicí se stala na desetiletí paní učitelka Celestýna Prantnerová.

Dalším knihovníkem se stal pan František Daniel s manželkou, později Eva Fuksová, potom učitelka základní školy Ivana Bejčková, po jejím odchodu Jana Wernerová, naposled Petra Rindtová, učitelka mateřské školy.

10.12. 1977 byla knihovna přestěhována do budovy školní jídelny. Po vybudování radnice sídlí obecní knihovna v nové budově. Knihovnicí je od roku 2010 paní Zdeňka Hlaváčková.

autor textu: Jana Sedláková (kronikářka)